Jsem takový jiný, lepší!
10.03.2013 Filed in: Články
Když jsem Radkovi na konci srpna telefonoval, abychom se domluvili na rozhovoru a ptal jsem se, jak se mu daří, byl trochu neklidný; že za chvíli odjíždí na hraní a o co jde… Pak se zklidnil a pravil, mimo jiné: „jezdíme festivaly – hraje se furt to samé, těším se na podzim do klubů." Radomír je tvrdý ostravský hoch. První slova, která jsem od něj před asi dvaceti lety slyšel, bylo „čau p...“. Naštěstí zdravil někoho jiného. Pak jsem jej poznal blíž, jako výborného muzikanta a originálního písničkáře a jednoho z výrazné dvojice zakladatelů kapely Buty Pastrňák – Kroček. Mé tvůrčí já si jej váží pro jeho nadhled - ve fázi těsně před tím, než přejde v arogantní škleb. Všichni to nějak hrajem. Radek ještě hraje ping pong, a to prý velmi dobře. Promiňte mi jistou dávku familiérnosti v našem povídání, před lety jsem jej jako spoluhráče vídal pomalu častěji, než svou rodinu.
Minulá deska je i na vaše poměry trochu jako z jiné planety. Nebo ne? Parodie recitování v pauzách mezi písněmi už někteří nemuseli strávit. Album se jmenovalo Votom ale klidně se mohlo jmenovat Mám pocit, že mě vůbec nezajímá, co si o tom myslíte. Já jsem to album strávil dobře a rád po něm sáhnu zvlášť ve chvíli, když se potřebuju zasmát. O něčem taky svědčí to, že ta deska dnes není k sehnání. Jak se na ni ty díváš zpětně?
Kdybych s ní nebyl spokojen tenkrát, tak by nevyšla. Obsahuje věci, které potřebovaly ven a to se povedlo. Naposledy jsem si ji pustil někdy v době dokončování Duperelí a náramně jsem se pobavil. Je prostě subjektivní a sedí jenom někomu.
Víš, já si nedovedu představit, že bys natočil objektivní desku. A teď je tady nová deska Duperele. Slyšel jsem ji a recenzi na ni ať udělá povolanější. Doufám, že nepřehlédne ten skvělý muzikantský grunt. Co myslíš, upletli jste dobrý bič?
To já nevím ! Já jsem se natáčením pobavil i potrápil. Trvalo to zase poměrně dlouho, ale tentokrát nikdo na psychiatrii neskončil. I když bych se nedivil. Tady musím poděkovat Mrožovi (zvukař), který to se mnou ve studiu celou dobu vydržel a podílel se na výsledku minimálně, jako by byl členem kapely. Díky! Jak je spokojen zbytek kapely nevím, ale asi každý nějak jinak.
Co myslíš, změnil ses v něčem od začátku devadesátých let, kdy jsme se často potkávali i na pódiu?
Myslím, Karle, že už bys mě asi nepoznal. Jsem takový jiný, lepší!
Já samozřejmě předpokládám, že zraješ jako víno. Byli jsme spolu kdysi na koncertu Rolling Stones v Praze, vím, žes je měl rád. Zůstalo ti z toho koncertu něco v hlavě? Máš v plánu vydržet s muzikou stejně dlouho jako oni?
Ano, zbylo mi pár zatoulanejch kamínků v těch botách, v kterejch si to šlapu dál a dál. Ale jestli vydržím tak dlouho jako oni? Nevíš jak dlouho ještě vydrží?
Zatím vydrželi půl století. Už teď úctyhodný výkon a jejich nový singl není špatný. Vypadá to na dalších dvacet let… Cvičíš na kytaru někdy, nebo si jdeš raději zahrát pinec?
Brnkám si každý den. Ráno, v poledne i večer. Na pinec chodím jenom dvakrát týdně a někdy ani to ne. Někdy musím taky na nohejbal!
Já si říkám, že tak dobře vypadáš, a to je tím sportováním! Honza Spálený před lety v rozhovoru řekl: „Alkohol mě nezajímá. Víno miluji, protože mi prodlužuje den a při práci chrání mé soukromí.“ Co ty s pitím? Je to aspoň remíza?
Normálně chodím na pivo, ale při práci ve studiu popíjím řídké střiky z bílého. Udržují pohodu a neunavují. Před koncertem si dávám panáka. Ale jestli je to remíza...?
Podle toho, co říkáš, je to lepší než remíza. Radku, ty vítězíš. Jak se ti líbí český pop? Co si myslíš o snaživém zpívání v angličtině?
Ať si každý zpívá jazykem, o kterém si myslí, že se v něm nejlépe vyjádří. Mám kamarády, kteří zpívají v goralském nářečí. Rozumí jim málokdo, ale kdo porozumí, ten má co poslouchat. A český pop? Já vlastně ani nevím, co to je a tak si o tom nic nemyslím.
Co letošní festivaly, šlo to?
Zajímavé a originální festivaly už téměř vymizely. Všechno mi to připadá na jedno brdo. Kelímky, petky, hajzlbudky a všechno ve velkém a stejné. Jako rádia nebo benzínové pumpy. Výjimek je zoufale málo.
Život s muzikou je náročná disciplína. Jak bojuješ s únavou?
Odpočívám tak dlouho až usnu. Ale probouzím se už zase unavený.
Co Bůh? Nemyslíš, že ho někdy štveš?
Jestli to není zrovna teď!?
Nepřipadá ti poslední dobou, že se ten svět nějak – s prominutím – sere? Nebo je to jen tím, že stárnem?
Myslím, že svět je takový komín, ve kterém musí už brzy bouchnout saze!
Obligátní otázka nakonec - je něco, na co občas vzpomeneš, že bys teď udělal líp?
Toho je bohužel až příliš na náš krátký rozhovor.
Minulá deska je i na vaše poměry trochu jako z jiné planety. Nebo ne? Parodie recitování v pauzách mezi písněmi už někteří nemuseli strávit. Album se jmenovalo Votom ale klidně se mohlo jmenovat Mám pocit, že mě vůbec nezajímá, co si o tom myslíte. Já jsem to album strávil dobře a rád po něm sáhnu zvlášť ve chvíli, když se potřebuju zasmát. O něčem taky svědčí to, že ta deska dnes není k sehnání. Jak se na ni ty díváš zpětně?
Kdybych s ní nebyl spokojen tenkrát, tak by nevyšla. Obsahuje věci, které potřebovaly ven a to se povedlo. Naposledy jsem si ji pustil někdy v době dokončování Duperelí a náramně jsem se pobavil. Je prostě subjektivní a sedí jenom někomu.
Víš, já si nedovedu představit, že bys natočil objektivní desku. A teď je tady nová deska Duperele. Slyšel jsem ji a recenzi na ni ať udělá povolanější. Doufám, že nepřehlédne ten skvělý muzikantský grunt. Co myslíš, upletli jste dobrý bič?
To já nevím ! Já jsem se natáčením pobavil i potrápil. Trvalo to zase poměrně dlouho, ale tentokrát nikdo na psychiatrii neskončil. I když bych se nedivil. Tady musím poděkovat Mrožovi (zvukař), který to se mnou ve studiu celou dobu vydržel a podílel se na výsledku minimálně, jako by byl členem kapely. Díky! Jak je spokojen zbytek kapely nevím, ale asi každý nějak jinak.
Co myslíš, změnil ses v něčem od začátku devadesátých let, kdy jsme se často potkávali i na pódiu?
Myslím, Karle, že už bys mě asi nepoznal. Jsem takový jiný, lepší!
Já samozřejmě předpokládám, že zraješ jako víno. Byli jsme spolu kdysi na koncertu Rolling Stones v Praze, vím, žes je měl rád. Zůstalo ti z toho koncertu něco v hlavě? Máš v plánu vydržet s muzikou stejně dlouho jako oni?
Ano, zbylo mi pár zatoulanejch kamínků v těch botách, v kterejch si to šlapu dál a dál. Ale jestli vydržím tak dlouho jako oni? Nevíš jak dlouho ještě vydrží?
Zatím vydrželi půl století. Už teď úctyhodný výkon a jejich nový singl není špatný. Vypadá to na dalších dvacet let… Cvičíš na kytaru někdy, nebo si jdeš raději zahrát pinec?
Brnkám si každý den. Ráno, v poledne i večer. Na pinec chodím jenom dvakrát týdně a někdy ani to ne. Někdy musím taky na nohejbal!
Já si říkám, že tak dobře vypadáš, a to je tím sportováním! Honza Spálený před lety v rozhovoru řekl: „Alkohol mě nezajímá. Víno miluji, protože mi prodlužuje den a při práci chrání mé soukromí.“ Co ty s pitím? Je to aspoň remíza?
Normálně chodím na pivo, ale při práci ve studiu popíjím řídké střiky z bílého. Udržují pohodu a neunavují. Před koncertem si dávám panáka. Ale jestli je to remíza...?
Podle toho, co říkáš, je to lepší než remíza. Radku, ty vítězíš. Jak se ti líbí český pop? Co si myslíš o snaživém zpívání v angličtině?
Ať si každý zpívá jazykem, o kterém si myslí, že se v něm nejlépe vyjádří. Mám kamarády, kteří zpívají v goralském nářečí. Rozumí jim málokdo, ale kdo porozumí, ten má co poslouchat. A český pop? Já vlastně ani nevím, co to je a tak si o tom nic nemyslím.
Co letošní festivaly, šlo to?
Zajímavé a originální festivaly už téměř vymizely. Všechno mi to připadá na jedno brdo. Kelímky, petky, hajzlbudky a všechno ve velkém a stejné. Jako rádia nebo benzínové pumpy. Výjimek je zoufale málo.
Život s muzikou je náročná disciplína. Jak bojuješ s únavou?
Odpočívám tak dlouho až usnu. Ale probouzím se už zase unavený.
Co Bůh? Nemyslíš, že ho někdy štveš?
Jestli to není zrovna teď!?
Nepřipadá ti poslední dobou, že se ten svět nějak – s prominutím – sere? Nebo je to jen tím, že stárnem?
Myslím, že svět je takový komín, ve kterém musí už brzy bouchnout saze!
Obligátní otázka nakonec - je něco, na co občas vzpomeneš, že bys teď udělal líp?
Toho je bohužel až příliš na náš krátký rozhovor.
Karel Markytán
